|
|
Obsah
| Jak vidět v noci na poznámky a ještě na oblohu. |
|
Při nočním pozorování narazíte na potřebu sledovat dění na obloze a ještě se dívat do papíru. Pokud si posvítíte běžným světlem, jste na 1-2 minuty oslněni (liší se od jednotlivce) a na obloze toho moc neuvidíte. Použijte červené světlo. Zkuste červený filtr na normální žárovku nebo červené LED diody (žerou míň baterky). Někomu se osvědčuje zadní světlo na kolo (tzv. Cat eye) v režimu stálého svitu.
|
| Jaká pohybyjící se tělesa pozorujeme na obloze. |
|
Mnoho lidí je přesvědčeno, že ufony. Skutečnost je mnohem fádnější. Pokud se na noční obloze něco hýbe, je to (seřazeno podle pravděpodobnosti) 1) letadlo; 2) satelit; 3) vesmírný odpad; 4) meteorid, bolid.
1) letadlo - letí plynule, bliká. Blikání je ostré, tj. buď svítí nebo ne. Rozeznatelné je červené světlo, v dobrém úhlu poznáte, že letí více blikajících světel paralelně vedle sebe. O několik úhlových stupňů pozadu můžete slyšet hukot motorů.
2) satelit, družice - letí plynule, nebliká, jas je stálý do doby, než objekt vlétne do stínu. Satelity nesvítí, vidíme je proto, že odrážejí od svého povrchu sluneční paprsky. Satelit se může jevit jako velmi jasný bod (MIR je hodně velký a odráží hodně světla), nebo jako sotva pozorovatelný bod. Satelit není doprovázen zvukem.
3) vesmírný odpad - je tvořen převážně nefunkčními satelity a vyhořelými raketovými motory. Motory jou mnohdy větší než satelit (velikost srovnatelná s autobusem), takže se řadí do kategorie nejjasnějších objektů na obloze. Tyto objekty nejsou na své dráze stabilizovány, takže porůznu rotují v prostoru a díky těmto pohybům odrážejí v závislosti na okamžité poloze různé množství světla, tzn. že blikají a pulsují. Vidíte-li nepravidelně i pravidelně blikající a pulsující objekt, jedná se na 90% o tento odpad. Blikání není tak ostré jako u letadel, je plynulejší, mezi pulsy se může objevit jasnější nepravidelný záblesk.
4] padající vesmírné těleso - letí hodně rychle, je vidět jen chviličku (jen se mihne okem, pokud se tedy nejedná o macka typu Armageddon) a za sebou má světelnou stopu. Speciální variantou tohoto jevu je padající družice. To ale se nestává tak často a navíc jsem to nikdy neviděl, takže to těžko můžu popsat. Musí to být ale dobrý "fireworks".
Ještě lze vidět po západu Slunce meteorologicé balóny. Ty se hýbou dost pomalu, většinou směrem vzhůru a hlavně náhle zmizí - po vystoupání do určité výšky prasknou.
|
| Jaký použít objektiv? |
|
Pro první pokusy stačí 50mm u kinofilmu, případně 80mm na svitkový film 6x6, navíc tak lze do obrázku zakomponovat souhvězdí kterým dráha prochází, nebo část obzoru.
|
| Jakou nastavit clonu? |
|
Po zkušenostech s fotografováním jiných částí noční oblohy mohu říci, že pokud nastavíte clonu 4 nic nezkazíte, ať už fotíte na film 100 ASA nebo 400 ASA. Při vyšší jasnosti je lepší víc zaclonit.
|
| Jakou použít clonu (2) |
|
Osobně fotím na otevřenou clonu (tzv. na plnou díru). Nebývá to problém. Může se však stát, že při silném záblesku dojde v oblasti středu záblesku k přeexponování negativu (projevilo se mi to na ČB FOMA 100 ASA). Obecně řečeno mám za to, že expoziční průžnost běžných kinofilmů je tak široká, že lze fotit na plně otevřenou clonu i zaclonit na číslo 4. Výsledek je prakticky stejný.
|
| Jak dopředu poznám směr průletu? |
|
Nejlepší je podívat se přímo na stránkách heavens-above, při kliknutí na zobrazeném čase se zobrazí schéma průletu i s označeným směrem.
|
| Kdy mačkat spoušť |
|
Pokud máte z Heavens-above spočítán záblesk, jedná se o jeho střed s maximální intenzitou. Zde doporučuji odečíst cca 20 s a zde zmačknout spoušť. Kdo používá program IridFlare od Roba Matsona, má k dispozici třířádkový výpis. Od prvního řádku, odpovídajícího záblesku v intenzitě okolo 2 mag doporučuji odečíst 10 s. Nejlepší způsob ovšem je vědět přesně, kudy záblesk proletí a zmačnout spoušť jakmile se Iridium objeví. Většinou ho totiž okem zahlédnete ještě v době, kdy není schopné na negativu vytvořit obraz.
|
| Jak zjistit předpokládáné záblesky bez častého přístupu na internet? |
|
Jedno z možných řešení Vám poskytne prográmek pracující pod MS-DOS s názvem Iridflar 2.2, který si můžete stáhnout na adrese:
http://www2.satellite.eu.org/sat/vsohp/iridium.html#programs
Aby jste měli výstupy dostatečně přesné, je potřeba si stáhnout jednou za čas soubor "iridium.txt" ze stránek:
http://www.celestrak.com/NORAD/elements/
Nyní jej pouze zkopírujete do adresáře s prográmkem a přejmenujete koncovku "txt" na "tle". Pak už si jen program nakonfigurujete pro své pozorovací stanoviště a spustíte výpočty. Po vypnutí programu se v adresáři, do něhož jste progámek umístili, objeví výstup v textové podobě např. jako soubor "output.txt". Zde pak naleznete přesnější údaje o daném záblesku a to vždy pro jeho začátek, maximum a konec.
|
| |